Petit Basset Griffon Vendéen

Standard FCI č. 67 z 14.2.2001

Země původu: Francie

Datum publikování platného standardu: 09.01.1999.

Země původu: Francie

Datum publikování platného standardu: 09.01.1999

Použití: Ďábel v honitbě, anděl doma – to je náš basset. Je to náruživý lovec, který musí být zvyklý na poslušnost již od mládí. Je perfektním pomocníkem lovce se střelnou zbraní ve středně velkých revírech, specialista na lov na zajíce, ale neunikne mu žádná jiná zvěř.

Klasifikace FCI: skupina 6 honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.3 malí honiči se zkouškou z výkonu.

Krátký historický nástin: Malí hrubosrstí basseti měli dlouho stejný standard jako velcí: lišili se pouze výškou (od 34 do 38 cm). Výsledek jejich nasazení nebyl zcela skvělý, protože měli částečně křivé nohy a byli stejně těžcí jako velcí basseti. Proto vytvořil pan Abel Dezamy jejich vlastní standard. Rozjímejme nad definicí tohoto psa, kterého Paul Daubigné popsal slovy: „U „Petit Vendéen“ nejde o prosté zmenšení tělesné velikosti, ale o harmonicky redukované proporce a tělesnou hmotu malého basseta, který je přirozeně vybaven takovými povahovými vlastnostmi, které předpokládají loveckou vášeň." Smečka malých vendénských bassetů vyhrála první francouzské mistrovství v honu na zajíce.

Celkový vzhled: malý, neposedný, energický pes lehce podlouhlého rámce. Prut pyšně nesený. Tvrdá a dlouhá srst, avšak ne příliš. Výrazná hlava, uši dobře svinuté, s dlouhou srstí, nasazené pod linií očí, ne příliš dlouhé.

Povaha: Naprostá lovecká vášeň, je smělý a miluje porosty a houštiny. Poslušný, ale svéhlavý a naprosto vášnivý.

Hlava:
Mozkovna:
Lebka: Lehce klenutá, ne příliš dlouhá ani široká, pod očima zřetelně propadlá. Týlní hrbolek dobře vyvinutý.
Stop: zřetelný

Obličejová krajina:
Nos: výrazný, dobře vyvinutý, nosní otvory otevřené, černý, s vyjímkou bílo-oranžové zbarvené srsti, kdy se hnědý nos toleruje.
Morda: Mnohem kratší než u velkého vendénského hrubosrstého basseta, ale přesto poněkud protáhlá a na konci kvadratická, nosní hřbet rovný.
Pysky: pokryty zřetelným vousem
Čelisti/zuby: Skus nůžkový
Oči: Velké a inteligentního výrazu. Bez viditelného bělma. Červené spojivky nesmí být viditelné. Srst, která vyčnívá dopředu před horní víčko, nesmí oko překrývat. Oči musí mít tmavou barvu.
Uši: jemné, úzké a tenké, pokryté dlouhou srstí, zakončené lehce oválně, dovnitř stočené a nedosahující zcela špičky nosu. Nasazené pod linií očí.

Krk: dlouhý a silný, dobře osvalený a v nasazení silný, bez volné kůže. Hlava je nešena pyšně.

Tělo:
Hřbet: rovný, pevný
Bedra: osvalená
Záď: dobře osvalená, dosti široká
Hrudník: ne příliš široký, směrem do hloubky dobře vyvinutý až k úrovni loktů
Žebra: mírně klenutá

Ocas: Vysoko nasazený. U kořene silný a zužující se ke špičce, spíše krátký, nesený ve tvaru šavle.

Končetiny:
Celkový vzhled: struktura kostry dosti sliná, ale v proporci k velikosti
Přední končetiny:
Ramena: suchá, šikmá, dobře k tělu přiléhající
Předloktí: dobře vyvinuté
Klouby zápěstí: velmi málo výrazné

Zadní končetiny:
Stehna: svalnatá a jenom málo zaoblená.
Patní klouby: široké, lehce zaúhlené, nikdy úplně rovné.

Tlapky: ne příliš silné, tvrdé polštářky, prsty těsně sevřené. Silné drápy. Dobrá pigmentace prstních polštářků a drápů je žádoucí.

Chůze / pohyb: velmi volný a plynulý.

Kůže: poněkud silná, u tříbarevných psů často mramorovaná. Bez laloku.

Osrstění:
Srst: tvrdá, ale ne příliš dlouhá. Nikdy ne hedvábná nebo vlnitá.
Zbarvení: černá s bílou (černo-bílý strakoš), černá s plavými odznaky (černo-červený), černá s pískovými odznaky, plavá s bílou (bílo-oranžový strakoš), plavý s černým pláštěm a bílou (tricolor), plavá s černou, písková s černou a bílou strakou, písková s černou. Tradiční názvy: zaječí, vlčí, jezevčí nebo barva divočáka.

Velikost: Od 34 do 38 cm s tolerancí dolu i nahoru 1 cm.

Vady: Každá odchylka od jmenovaných bodů by měla být považována za vadu. Vyhodnocení její závažnosti by mělo být úměrné stupni této odchylky od standardu.
Hlava: