Barvářské zkoušky kuchařka či vodítko, jak na to

Barvářské zkoušky kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro dosled spárkaté zvěře. Zahrnují tyto disciplíny: Vodění (na řemeni nebo volně), odložení (na řemeni nebo volně), práce před barvou (šoulačka, následování volně, následování na řemeni) a barva. Výcvik jednotlivých disciplín se vám teď pokusím přiblížit pokud možno co nejjednodušeji v následujících řádcích.

ŠOULAČKA: Šoulačka má být dlouhá asi 120 kroků a pes jde při ní volně. Vůdce šoulá pomalým krokem a obhlíží revír. Pes ho následuje buď těsně u levé nohy nebo za patami, ne však více jak 1m. Asi po 30 krocích společného šoulání vůdce psa nenápadně a tiše odloží. Sám pokračuje v šoulání. Když poodejde přibližně 30 kroků, zastaví se a přivolá nenápadným povelem psa. Pes nesmí jít k vůdci skokem a spolu pokračují v šoulání dalších 30 kroků. Vůdce psa opět odloží, poodejde 30 kroků, ustoupí do porostu, aby jej pes neviděl, zalící a vystřelí. Potom se vrátí ke psovi a upoutá ho na vodítko

NÁSLEDOVÁNÍ: Následování má na zkouškách co nejvíce imitovat skutečný lov spárkaté zvěře a musí být na první pohled vidět, že pes rozlišuje mezi následováním a voděním na řemeni.

Disciplína vypadá asi takto: Pes jde volně nebo upoutaný na řemeni vedle levé nohy nebo za patami vůdce, který jde velmi pomalou chůzí s nabitou zbraní v ruce prvních padesát kroků, pak se na chvilku zastaví, vyčká na místě 15 až 30 vteřin a poté pokračuje dalších padesát kroků, kde se zastaví a vystřelí. Pes by měl vůdce po celou dobu klidně následovat, měl by se dát tichým povelem zastavit a stejně tak uvést do pohybu.

Při výcviku je potřeba psíka hned v počátku disciplíny zklidnit, posadit ho vedle levé nohy, zavelet povel za paty (nebo nějaký jiný) a pomalu se rozejít. Pokud se psík předbíhá, tahá na vodítku, použijeme větvičku s listnatou chocholkou před mordu, eventuelně ho jemně větvičkou plácneme přes čumáček, vodítkem trhneme zpátky a velíme opět za paty. Tuto disciplínu začínáme cvičit zpravidla na řemeni a doporučujeme ji začít cvičit, až když je psík trochu vyběhaný a unavený. Až když pejsek zvládá bez problémů následování na řemeni, můžeme zkusit na volno (rozdíl mezi následováním na volno a na řemeni je v koeficientu při výpočtu celkových bodů za disciplínu). Výstřel přidáme až v druhé polovině nácviku této disciplíny, až pes zvládá bezchybně následovat. Po výstřelu musí zůstat klidný. Pokud na konci již střílíme, flintu si nabijeme hned na začátku následování, abychom psa pak zbytečně nerozptylovali na konci před samotným výstřelem.

POBARVENÁ STOPA: Před touto disciplínou předchází na BZ právě zmíněné následování či šoulačka, aby průběh zkoušek co nejvíce připomínal odlov spárkaté zvěře. Pobarvenou stopu kapeme zásadně vepřovou krví přes větvičky smrku zasazené do hrdla plastové nebo skleněné lahve. K založení jedné stopní dráhy potřebujeme přibližně 0,3 - 0,5 litru krve. Stopní dráha je 500 – 550 kroků dlouhá, s dvěma odchylkami směru, v polovině stopy vyznačíme lože. Začátek stopy označíme větvičkami a větším množstvím nakapané krve, tzv. nástřel, lože potom obdobně. Při kapání barvy dbáme na to, aby kapky nebyly nakapány moc hustě, zkrátka, aby barva byla spíše nakapaná než nalitá. Na konci stopní dráhy zanecháme pod srnčí dekou (vyschlou kůží) láhev, z níž jsme krev kapali i se smrkovými větvičkami. Začínáme cvičit obdobně jako u nepobarvené stopy, nejdříve krátkou a poměrně čerstvě nakapanou stopu, jejíž délku a časovou prodlevu od nakapání postupně zvětšujeme. Je dobré dávat psíkovi barvářský obojek a vytvořit při nácviku jakýsi rituál, za chvilku pak sám bude

po nasazení obojku vědět, co bude následovat. Tak, jako u nepobarvené stopy, tak i zde snad ještě ve větší míře platí, pokud psík vypracovává stopu spolehlivě a bez váhání, omezíme počet nácviků, abychom psovi nesebrali chuť a zájem, neboť i tato disciplína se dá snadno přecvičit. Samozřejmě i tuto stopu může pes vypracovávat jako hlásič nebo oznamovač, ale jak jsem již uváděla u BZH, jsem zastáncem spolehlivých vodičů bez rizika.

VODĚNÍ NA ŘEMENI: Vodění na řemeni je stejné jako na BZH a dalších zkouškách. Pes je veden u levé nohy na loveckém vodítku přes rameno, kterého se rukou nesmí vůdce dotýkat. Při nácviku můžeme rovněž použít větvičku zakončenou četnými listy, kterou psa usměrňujeme, když má tendenci předbíhat a tahat. Tato disciplína se obyčejně zkouší mezi stromy, aby rozhodčí viděli, že se pes nezamotává o kmeny a je schopen klidně sledovat chůzi svého vůdce i v náročnějším terénu.

VODĚNÍ VOLNĚ: Pes musí jít klidně těsně vedle levé nohy vůdce nebo těsně za ním, nemá ho předbíhat ani příliš zaostávat.

ODLOŽENÍ: Na barvářských zkouškách, na rozdíl od BZH, se zkouší odložení jen 5 minut a bez výstřelu. Výcvik této disciplíny je obdobný. Náš pes musí nejdříve pochopit, že když ho odložíte, tak se pro něj zase vrátíte a v žádném případě ho tam prostě nenecháte. Nejlépe je začínat s nácvikem odložení v tom nejznámějším prostředí, čili doma. Nejprve musíme docílit toho, aby pes zůstal v klidu třeba jen metr od nás, pak postupně vzdálenost prodlužujeme, jdeme třeba do druhé místnosti, kde už nás nevidí. Až je toto stádium nacvičeno bez problému, přejdeme do terénu. Doporučuji pak tuto disciplínu vyzkoušet i v přítomnosti neznámého člověka coby „rozhodčího“, někteří psíci mohou pak na neznámou osobu při zkouškách reagovat a tuto disciplínu pěkně pokazit, ač ji s vámi prováděli zcela bravurně. Je dobré místo, na které pejska odkládáme uhrabat nohou, po čase již při tomto úkonu pes bude vědět, co se po něm bude chtít. Jak jsem již uvedla u pobarvené stopy, každá disciplína by měla mít svůj jakýsi rituál a zcela jednoznačný povel. Při nácviku této disciplíny raději nechávejte psa odloženého déle než 5 minut, ať máte jistotu, že na zkouškách to nebude problém. I když jistý si člověk není nikdy, neboť pejsci jsou tvorové nevyzpytatelní a nikdy nevíme, co je zrovna v danou chvíli napadne.

Závěrem bych vám chtěla popřát mnoho trpělivosti a shovívavosti při nácviku na zkoušky, nenechte se prvními neúspěchy odradit, obyčejně se výcvik nakonec vždy podaří a přinese vytoužené „ovoce“ v podobě úspěšně složených zkoušek lovecké upotřebitelnosti.

Lenka Ratajová